Vydáno: 10.10.2004 Autor: Petr Chromý
Pokud jste z Brna, určitě víte, že se v sobotu 9. října konalo referendum o přesunu Hlavního nádraží. Pokud nejste z Brna, možná máte nějaké povědomí o tom, že v něm asi nějaké nádraží je. Budu se vám snažit osvětlit, proč je pro Brno a jeho obyvatele nějaká železniční stanice tak důležitá, že neváhali v počtu téměř osmdesáti tisíc (přesně 79.294) dojít v den zaslouženého pracovního volna hlasovat o budoucí poloze této stavby. Mimochodem, bylo to po dlouhé době zdaleka největší veřejné referendum v ČR.
Pro neznalé brněnských poměrů se to může zdát jako přehnaný povyk kvůli přesunu nějaké stavby o pár set metrů jinam. Jenže Rola (výraz v hantecu pro Hlavní nádraží) neboli Nádr je něco jako přirozené centrum. Nejen, že je to přímo v centru města, ale před Nádrem je i největší uzel městské dopravy. Z tohoto uzlu jezdí také noční „rozjezdy“, spoje, které jezdí v každou celou noční hodinu a rozvážejí lidi po celém Brně. To všechno by se změnilo. A proč?
Když někdy před sedmi lety přišlo pár stavitelů s megalomanským projektem přesunu nádraží, všichni se jim vysmáli. Jenže tihle lidé nebyli z těch, kteří by se dali snadno odmítnout. Takový kšeftík za pár miliard se hned tak opakovat nemusí. A tak lobovali, kde se jen dalo, až se najednou stalo, že vedení města stavbu schválilo a začalo tvrdě razit argumenty pro to, že bez onoho megaprojektu se Brno prostě neobejde. Jenže ono to bude něco stát... Ministerstvo dopravy odhaduje nezbytné náklady pouze na přesun železničního uzlu na 20 miliard. Po zkušenosti s obdobnými projekty se dá očekávat, že půjde o částku daleko větší, navíc nezahrnuje další obří položky, které se týkají „revitalizace“oblasti, kam se nádraží přesune.
Svérázný krok vedení města rozhoupal síť aktivistů, kteří proti přesunu zahájili v březnu celkem silnou kampaň. Založili koalici Nádraží v centru, ve kterém se spojily některé tradiční nevládní organizace (Nesehnutí, Hnutí duha, Děti země) s dalšími, méně známými a pro mě poněkud bizarnějšími (Sdružení za rozvoj Ivanovic, Institut demokracie pro všechny). Prvním důležitým krokem koalice byla petiční akce za referendum o příští poloze nádraží. Koalice totiž souhlasí s tím, že nádraží je nutné modernizovat, ale že to lze řešit ve stávající poloze nádraží a daleko levněji. Petiční akce slavila úspěch a prosadila referendum. Magistrát města se k tomu postavil jednoznačně: pokud nebude referendum závazné, nebude se jím vůbec zabývat. Podle zákona o referendu, který byl předložen tehdejším ministrem Grossem a schválen, je výsledek zavazující pouze v případě, že se ho zúčastní víc než 50% voličů.
Minulý týden pak vrcholila informační válka mezi městem a jeho partnery „pro odsun“ a koalicí „proti odsunu“. Letákové kampaně dostoupily vrcholu, na řadu přišla i trička, happeningy a nechybělo moc a měli jsme ve Štatlu i alegorické vozy, pouliční divadlo a předreferendový guláš. Koalice odpůrců vyzývala k účasti v referendu. Argumentovala neúměrnou finanční zátěží (která by brzdila rozvoj všeho ostatního), ekologickými a dalšími problémy s obří stavbou (která by probíhala po dlouhou řadu let, podle odhadů minimálně 10) a řadou dalších argumentů. Magistrát sice také argumentoval, nutností změny polohy kvůli modernizaci koridorů, zvětšením centra a nastartování jeho dalšího rozvoje atd., ale hlavně se soustředil na to, aby občanům města vysvětlil, že referendum je zbytečné.
No a jak to dopadlo? K referendu přišlo 24,9% voličů. Žádný triumf přímé demokracie v rámci kapitalistického státu se nekonal. Jen pro úplnost, proti odsunutí hlasovalo 67.440 a pro odsunutí 11.088 voličů.
Já osobně jsem byl členem jedné z volebních komisí. Pojal jsem to jako brigádu za nevelký, ale snadno získaný peníz. Byla to cenná zkušenost. Perličkou voleb byl známý brněnský neonacista, člen JKG, který se ve volební místnosti rozčiloval: „Proč ty kundy radši neopravijó stadión?“ Mimochodem ani nazihooliganskou scénu téma odsunu nádraží nenechalo chladnou. Na webových fórech padaly argumenty, že pokud se nádraží odsune, bude to moc daleko do Drakkaru a Fabriky (nazi hospody) a že to se pak nikomu nebude chtít na bitku. Před nádražím totiž brněnští neonacisté a nazihooligans velmi často napadají lidi, kteří se jim nelíbí.
Ve volební komisi se mnou byly tři dámy staršího věku, takže jsem se nechtěně dozvěděl, jaké mají zdravotní problémy, včetně kompletního příbuzenstva. Nemohl jsem také přeslechnout jejich fundovanou debatu o funkcionalismu, rodinných a osobních vztazích voličů, postavách voliček, léčebných účincích rozinek nebo politické scéně („všichni jsou to podvodníci“). Ač byly pro mě většinou jejich názory dosti nesrozumitelné, všechny se shodly na tom, že přesunout nádraží je nesmysl. Já si to myslím taky. Jen by mě ani ve snu nenapadlo, že bych věci, které mi připadají nesmyslné, hloupé a nespravedlivé, mohl změnit referendem.
Pokud vás téma posunování brněnského nádraží zajímá podrobněji:
Web koalice za zachování nádraží: http://www.nadrazivcentru.cz
Web města a jeho partnerů pro odsun nádraží http://www.zeleznicni-uzel-brno.cz