Frakce Rudé armády byla německou teroristickou organizací druhé poloviny 20. století. V loňském roce se na pulty českých knihkupectví dostala kniha, která se snaží zmapovat historii a působení této organizace na pozadí německých událostí. Jedná se téměř o ojedinělý pokus, jelikož na dané téma nevyšla v českém jazyce žádná jiná ucelenější publikace. Šárka Daňková vystudovala Německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Absolvovala studijní pobyty a stáže ve Spojených státech amerických a v Německu.Od roku 2000 pracuje jako novinářka. Několik let působila v českém rozhlase, nyní je redaktorkou deníku Lidové noviny, kde se specializuje na oblast Německa. (převzato z přebalu samotné knihy) Ještě dnes se převážně v německých médiích objevují tu a tam zprávy o RAF (die Rote Armee Fraktion). Jedná se především o snahy vypořádat se s částí své historie a osvětlit dané období působení a vlivu RAF. Nedávno proběhly českým tiskem zprávy o propuštění jedné ze členek této organizace, Idy Mohnhauptové. Přestože je to už přes devět let od doby, co RAF vyhlásila oficiální ukončení své činnosti, stále vzbuzuje tato kapitola německé historie spoustu otázek a nejasností. Kniha samotná je rozšířenou a přepracovanou diplomovou prací autorky. Na základě svých zahraničních pobytů měla možnost čerpat z mnohých zdrojů, které jsou jinak v České republice nedostupné. Proto je kniha v poměru ke svému rozsahu bohatá na důležité informace a historická fakta. Nejedná se ale vyloženě o historickou studii, což už napovídá profese autorky. Z části publicistický styl knihy tak zvyšuje čtivost, která je u podobných prací vždy důležitá pro pochopení tématu. Šárka Daňková se snaží nastínit historii RAF tak, jak byla vnímána v souvislosti s německým děním ve druhé polovině 20. století. Nejedná se pouze o to, jaký vliv měla na takzvaně vysokou politiku, ale obecně na všechny vrstvy obyvatelstva a jejich životy. Činnost RAF měla odezvy právě mezi běžnými lidmi, protože vláda přijímala jako reakci zákony, které byly na hranici omezování osobních práv a svobod. Navíc bylo dění kolem RAF silně medializováno a tak o nich věděl každý. V knize se dozvídáme o příčinách, které vedly ke vzniku RAF a tomu, co předcházelo samotným myšlenkám jejích členů sáhnout k ozbrojenému boji. Autorka vyzdvihuje vliv studentského hnutí, které bylo ke konci 60. let 20. století v Německu na vzestupu. Důraz je kladen i na odpor k neschopnosti vypořádat se se svojí nacistickou minulostí, kterou stále ilustrovala účast různých nacistických funkcionářů ve vládě. Milníkem v historii studentského hnutí bylo zastřelení jednoho z demonstrujících studentů v roce 1967 a následné zproštění viny policisty, který střílel. Už před tím určovaly směřování německého hnutí různé levicově orientované skupiny, ze kterých později vzešla první generace teroristů RAF. Charakteristika politiky RAF je tak mnohem lépe pochopitelná, jelikož je spojením různých autoritářských levicových ideologií. Kniha se zabývá právě i analýzou obhajoby činů samotných teroristů, kteří tak o sobě dávali vědět formou různých zmatených prohlášeních. Část knihy sonduje životy členů organizace a důvody, které nahrávaly jejich pozdějšímu směřování. Jsou vyzdviženy vlastnosti, které mnoho z nich nevědomky spojovaly a které byly dány už samotnou výchovou a rodinným zázemím. Dostáváme tak portréty nejen neznámějších teroristů jako Andrease Baadera a Ulrike Meinhofové, ale i dalších členů. Díky autorčině analýze různých dobových průzkumů můžeme jasně sledovat, jak se veřejné mínění o RAF měnilo s jejím postupným vývojem. Od poměrně rozsáhlé podpory v začátcích, skrze narůstající nevoli, až k distancování většiny studentských levicových politických spolků od sympatií k RAF. Prokazatelná spolupráce RAF se zahraničními teroristickými organizacemi a totalitními režimy je autorkou popsána velice trefně, přičemž už definitivně mizí rozdíly mezi ideály organizace a jejími praktikami. Stejně tak se čtenář může přesvědčit o struktuře RAF a její vnitřní hierarchii. Fanatické uctívání prvních vůdců a přísná autoritářská morálka je odrazem svévole těch, kdo organizaci vytvořili. Můžeme jasně vidět kdo hrál jaké role v rámci organizace. Velké množství polopravd, které se točily kolem uvěznění členů RAF a jejich podmínek ve vězení, je dostatečně rozebráno a postaveno v kontrast se skutečnými fakty. Právě tyto informace totiž sloužily jako nástroj propagandy a dezinformace, který teroristé používali. Význam a cíle všech tří generací teroristů RAF tak při čtení knihy pozvolna vplouvají na povrch. Samoúčelné násilí, při kterém byli zraněni i běžní lidé a ne pouze představitelé systému, ve kterých teroristé spatřovali své cíle, tak dokresluje jejich kompletní odtržení od reality. Jediným nedostatkem možná je, že autorka zahrnula politickou profilaci RAF jako směs marxismu a anarchismu, což je zvláštní, protože anarchismus je antiautoritářský a odmítá přesně ty metody, které uplatňovali členové této teroristické organizace. Tito lidé se k myšlenkám anarchismu ani nehlásili. Pro ně byly vzory různé stalinistické ikony jako Mao, Che Guevara a jiní. Informace o německé výstavě zaměřené na Frakci Rudé armády jsou zajímavým pohledem na to, jak se Německo dívá na svoji minulost dnes. Kniha je opatřena mnoha fotografiemi jak členů RAF, tak jejich obětí včetně nákresů různých akcí a mapy působení teroristů. Nechybí přehledný obsah, který je rozdělen do jednotlivých kapitol, jak tomu většinou bývá. Poznámkový aparát je na zdroje, ze kterých autorka čerpala, opravdu bohatý. Čtenář si tak může fakta nejen ověřit, ale přečíst si i další materiály, které by ho zajímaly. Jak už bylo zmíněno, jedná se o publikaci, která se obsáhleji, ale přitom čtivě věnuje tématu, který českému čtenáři může jinak uniknout. Proto stojí tato kniha určitě za přečtení, jelikož získáme informace nejen o RAF, ale o důležité stránce západoněmeckých dějin, aniž bychom museli číst nějakou tlustou učebnici.

Vydavatel: NLN – Nakladatelství Lidové noviny
Rok Vydání: 2006
Formát: 19x12cm
Počet stran: 200
Vazba: Brožovaná
Cena: 169 Kč